Referendum v Anglii 23. června 2016 a horká červnová sobota
Experti upozorňují, že čtvrteční hlasování není závazné. Vláda i parlament ho mohou ignorovat. 
Zatímco důležité změny britského ústavního systému musí ve Westminsteru schválit celé dvě třetiny členů obou parlamentních komor, při hlasování o Unii stačila prostá většina - a bylo jedno, kolik lidí k urnám dorazí.
.......
Může se zdát, že měnit pravidla již skončeného referenda, a zrušit tak jeho výsledek, protože se těsně poraženým příznivcům nelíbí, je nesmysl. Teoretickou naději však petenti mají: Poslanci mohou využít britského principu parlamentní suverenity. Jejich rozhodnutí jsou nadřazená vládě i soudům.
Referendum vládu k ničemu nezavázalo, vystoupit nemusí
Bez ohledu na to, jak dopadne internetová petice, o vystoupení ostrovního království z Evropské unie pochybují i někteří britští akademici. Samotné čtvrteční referendum totiž nestačí.
Legislativa, která jej zakotvila, totiž parlament ani vládu nijak nezavázala k respektování jeho výsledku.
Prakticky tak mělo celé hlasování podle odborníků pouze poradní funkci. Právní expert a komentátor David Allen Green přitom v deníku Financial Times upozornil, že vynechání jakéhokoli právního závazku není u britských referend zcela automatické. Když občané v roce 2011 hlasovali o změně volebního systému, jejich „ano“ nedalo britské vládě jinou možnost než vůli lidu naplnit.
Britští představitelé teď musí oficiálně aktivovat takzvaný článek 50 - část Lisabonské smlouvy, která hovoří o odchodu členské země. Teprve poté začne běžet dvouletá lhůta pro vyjednávání podmínek pro vystoupení. Nikde ovšem není psáno, že se to skutečně musí stát, případně kdy k tomu dojde.
„Jako premiér udělám vše, co bude v mých silách, abych loď v příštích týdnech a měsících stabilizoval. Ale nemyslím si, že by bylo správné, kdybych zkoušel být kapitánem, který povede zemi do zcela nového cíle,“ oznámil v pátek premiér David Cameron. A dodal, že z čela vlády odejde do letošního října. Ačkoli se příští týden chystá do Bruselu vysvětlovat rozhodnutí Britů i to své, jeho slova naznačují, že Cameron sám zřejmě článek 50 (LS) neaktivuje.
Zdroj: iDNES, článek - Milion Britů chce nové referendum. Brexit není pro parlament závazný
„Nemůžeme se vrhat po hlavě do hektických akcí a předstírat, že máme na všechno odpovědi, ale po britském rozhodnutí nemůžeme upadnout do deprese a být paralyzování,” řekl podle BBC německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
Německo a Francie by na sobotní schůzce měly podle německých médií předložit společný návrh toho, kudy by se měla unie dál ubírat. Mezi návrhy by mělo být také zřízení takzvané flexibilní unie, která by vytvořila prostor i pro země, které se nechtějí nebo nemohou podílet na dalších integračních krocích.
Opatření by mělo zamezit tomu, aby se britský scénář opakoval v dalších zemích EU. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se obává, že po Británii budou následovat další referenda o setrvání v Evropské unii i v dalších členských zemích.
Zdroj: Novinky.cz - Evropa musí plnit očekávání lidí, řekl německý ministr zahraničí
"Jsem si plně vědom toho, jak vážný a dokonce dramatický je tento moment politicky. A nelze předpovědět všechny politické důsledky tohoto vývoje, zvláště pro Velkou Británii," upozornil šéf unijních summitů Tusk. Je to podle něj historická chvíle, ale zároveň rozhodně ne chvíle na hysterické reakce. Proto dnes Tusk ujišťoval, že EU je připravena také na tento "negativní scénář" s tím, že unie není jen "projekt do dobrého počasí".
"Unie je pro nás rámcem naší společné budoucnosti," prohlásil Tusk s tím, že šéfové států a vlád sedmadvaceti pokračujících členských zemí by měli začít "se širší reflexí o budoucnosti naší unie".
Zdroj: EuroZprávy.cz - Tusk: Lídři zemí EU jsou po brexitu odhodláni udržet jednotu bloku
Schulz proto požádal právní experty na evropskou legislativu, aby prověřili veškeré varianty. Mají prozkoumat, jakým způsobem se dá co nejdříve uplatnit takzvaný článek 50, který počítá s odchodem členů z EU. Velká Británie je první zemí, která této možnosti využije.
Zdraj Echo.cz - Šéf europarlamentu Schulz: Británie musí rychle pryč
FLEXIBILNÍ - pohyblivý, nestálý, pružný, ohebný, poddajný (i přeneseně), tvárný, povolný, přizpůsobivý, adaptabilní
David Cameron: A proto jsem také slíbil, že znovu projednám postavení Británie v Evropské unii a vyhlásím referendum o našem členství, což jsem také uskutečnil.
Bojoval jsem v této kampani jediným způsobem, jakým umím, tedy upřímně a zaníceně jsem říkal, co si myslím a cítím – co mám v hlavě, na srdci i v duši.
Nic jsem neskrýval, zcela otevřeně jsem vyjadřoval své přesvědčení, že Británie je silnější, bezpečnější a více prosperuje v Evropské unii, a dával jsem jasně najevo, že v referendu jde právě o to a o nic jiného – že v něm nejde o budoucnost žádného konkrétního politika, včetně mě.
Britové ale velmi jasně rozhodli vydat se jinou cestou, a z toho důvodu se domnívám, že země potřebuje nové vedení, které ji bude řídit tímto směrem.
Zdraj: Svobodné Forum: Rezignační projev Davida Camerona: Nejsme dokonalí, ale můžeme být vzorem
Lisabonská smlouva: www.euroskop.cz/gallery/54/16335-smlouva_o_eu.pdf
Článek 11
1. Orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně si vyměňovat své názory na všechny
oblasti činnosti Unie.
2. Orgány udržují otevřený, transparentní a pravidelný dialog s reprezentativními sdruženími a s občanskou společností.
3. Za účelem zajištění soudržnosti a transparentnosti činností Unie vede Evropská komise s dotčenými stranami rozsáhlé konzultace.
Článek 27
1. Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který předsedá Radě pro zahraniční věci, přispívá svými návrhy k vypracovávání společné zahraniční a bezpečnostní politiky a zajišťuje provádění rozhodnutí přijatých Evropskou radou a Radou.
2. Vysoký představitel zastupuje Unii v záležitostech společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Jménem Unie vede politický dialog se třetími stranami a vyjadřuje postoj Unie v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.
Článek 28
1. Vyžaduje-li mezinárodní situace operativní akci Unie, přijme Rada nezbytná rozhodnutí. V rozhodnutích jsou vymezeny cíle, rozsah, prostředky, které budou Unii poskytnuty, podmínky jejich provádění, a je-li to nezbytné, doba trvání. Dojde-li ke změně okolností majících podstatný vliv na záležitost, která je předmětem rozhodnutí podle odstavce 1, přezkoumá Rada zásady a cíle tohoto rozhodnutí a přijme nezbytná rozhodnutí.
2. Rozhodnutí podle odstavce 1 zavazují členské státy při zaujímání postojů a při provádění jejich činnosti.
Článek 42
1. Společná bezpečnostní a obranná politika je nedílnou součástí společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Zajišťuje Unii operativní schopnost, která se opírá o civilní a vojenské prostředky. Unie je může použít pro mise vedené mimo území Unie k udržení míru, předcházení konfliktům a posílení mezinárodní bezpečnosti v souladu se zásadami Charty Organizace spojených národů. Plnění těchto úkolů je založeno na využití schopností poskytnutých členskými státy.
2. Společná bezpečnostní a obranná politika zahrnuje postupné vymezení rámce společné obranné politiky Unie. Ta povede ke společné obraně, jakmile o tom Evropská rada jednomyslně rozhodne. V tomto případě doporučí členským státům přijetí takového rozhodnutí v souladu s jejich ústavními předpisy
Článek 45
1. Evropská obranná agentura, uvedená v čl. 42 odst. 3, má pod vedením Rady za úkol: a) přispívat k určení cílů vojenských schopností členských států a hodnotit dodržování závazků týkajících se schopností přislíbených členskými státy; b) podporovat harmonizaci operativních potřeb a přijímání účinných a slučitelných akvizičních metod; c) navrhovat mnohostranné projekty pro plnění cílů z hlediska vojenských schopností a zajišťovat koordinaci programů prováděných členský- mi státy a řízení zvláštních programů spolupráce; d) podporovat výzkum v oblasti obranných technologií, koordinovat a plánovat společnou výzkumnou činnost a studie technických řešení odpovídajících budoucím operativním potřebám; e) přispívat k určování a případně k provádění všech účelných opatření pro posílení průmyslové a technologické základny v oblasti obrany a pro zlepšení účinnosti vojenských výdajů.
2. Evropské obranná agentura je otevřena všem členským státům, které si přejí podílet se na její činnosti. Rada kvalifikovanou většinou přijme rozhodnutí vymezující statut, sídlo a způsob fungování agentury. Toto rozhodnutí přihlíží ke stupni skutečného podílu na činnostech agentury. V rámci agentury se vytvářejí zvláštní skupiny sdružující členské státy, jež vedou společné projekty. Agentura plní své úkoly ve spojení s Komisí, je-li to třeba.
Článek 50
1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.
2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjednává v souladu s čl. 218 odst.
3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Jménem Unie ji uzavře Rada, která rozhoduje kvalifikovanou většinou po obdržení souhlasu Evropské- ho parlamentu. 3. Smlouvy přestávají být pro dotyčný stát použitelné dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo, nedojde-li k tomu, dva roky po oznámení podle odstavce 2, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě s dotyčným členským státem o prodloužení této lhůty.
4. Pro účely odstavců 2 a 3 se člen Evropské rady nebo Rady, který zastupuje vystupující členský stát, nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady nebo Rady, která se jej týkají. Kvalifikovaná většina je vymezena v souladu s čl. 238 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie. 5. Pokud stát, který z Unie vystoupil, požádá o nové přistoupení, podléhá tato žádost postupu podle článku 49.
SMLOUVA O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (VE ZNĚNÍ LISABONSKÉ SMLOUVY)
Dokument byl vytvořen na základě textu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství publikovaného v Úředním věstníku EU dne 17. prosince 2007 (Úř. věst. C 306, 17. 12. 2007, s. 1) a konsolidovaného znění Smlouvy o založení Evropského společenství publikovaného v Úředním věstníku EU dne 29. prosince 2006 (Úř. věst. C 321E, 29. 12. 2006, s. 37). Jednotlivé články i odkazy na články jsou přečíslovány v souladu s článkem 5 Lisabonské smlouvy
PŘIDRUŽENÍ ZÁMOŘSKÝCH ZEMÍ A ÚZEMÍ
Článek 198
Členské státy se shodují, že k Unii přidruží mimoevropské země a území, které mají zvláštní vztah k Dánsku, Francii, Nizozemsku nebo Spojenému království. Tyto země a území (dále jen „země a území“) jsou vyjmenovány v příloze II.
DOLOŽKA SOLIDARITY
Článek 222
1. Pokud je některý členský stát cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, jednají Unie a její členské státy společně v duchu solidarity. Unie uvede do pohotovosti veškeré ná- stroje, které má k dispozici, včetně vojenských prostředků poskytnutých členskými státy, aby: a) - odvrátila teroristickou hrozbu na území členských států; - chránila před případným teroristickým útokem demokratické instituce a civilní obyvatelstvo; - poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě teroristické ho útoku, pokud o to požádají jeho politické orgány; b) poskytla členskému státu pomoc na jeho území v případě přírodní nebo člověkem způsobené pohromy, pokud o to požádají jeho politické orgány
Článek 358 (poslední čláek smlouvy)
Na tuto smlouvu se vztahuje článek 55 Smlouvy o Evropské unii. NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci k této smlouvě své podpisy. V Římě dne dvacátého pátého března tisíc devět set padesát sedm. (seznam zplnomocněných zástupců není přetištěn)