PROČ nerostou platy? a Uživíme stát?
Reálné mzdy od roku 2012 klesají, nominální rostou ve státním sektoru a koruna oslabuje.
Důchody se zvedly minimálně, nejvíce u těch nejvyšších. Mluví se o potřebě rozhýbání ekonomiky. Reklamy nabízí zboží a půjčky. Půčky ve všech varintách, hlavně rychle a "výhodně". Pak zde máme státní dluh ve výši 1.66 bil Kč. Také máme asi 900.000 lidí žijící pod hranicí chudoby, což je 9.683 Kč/měsíc, dalších 1,6 mil lidí se k hranici blíží. Lidí žijích kolem hranice chudoby je tedy víc. JAK ty dluhy, souhromé a státní splatíme?
K uvedené tabulce vice podrobností prosím zde:
koordinacni-centrum-odporu-kco.webnode.cz/news/penize-dane-rozpocty-/
__________________________________________________________________________________________________
Proč nerostou mzdy? Velmi zjednodušeně a zkráceně:
- Přidáte-li zaměstnanci 1 Kč na hodinu, při 1.000 zaměstnancích, představuje to čásku 10.800 Kč denně, cca 237.600 Kč měsíčně i s odvody zaměstnavatele. Když to neuděte, 237 tisíc Kč zůstane "doma", měsíčně, ročně pak 2,832 milionů Kč.
- 80% naší produkce tvoří vývoz. Rok po VDČK (velké devalvaci české koruny 7. 11. 2013) by měl působit očekávaný efekt, vyšší příjmy vývozců. Ve mzdách se však záhadně nepromítá, snad ve mzdách státního sektoru.
- Dvě z mnoha dalších vysvětlení, proč bohatí a úspěšní bohatnou a pracující třída chudne.
Jak ukazuje obrázek, náklady státu na jednu osobu (včetně dětí a důchodců) představují cca 115.000 Kč ročně. Pracovník s minimální mzdou však vydělá pouhých 110.400 Kč hrubého, pracovník s průměrným platem pak 300.000 Kč hrubého ročně. Odvod daně z těchto částek je minimální, hlavní příjem státu je tedy na DPH a dani spotřební.
Stát příliš zkrátka nepřijde, DPH je 10-15-21%, dań z příjmu právnických osob 19%. Státu je lhostejné, zda příjem plyne z mezd, ve formě DPH a spotřební daně nebo ze zisku velkých korporací - 19% daně ze zisku. Má to jeden háček, nedostatečné odvody na zdravotní a sociální pojištění. Příklad je velmi zjednosušen, je však určen pro pochopení, není ekonomickou analýzou či studií.
Vzniká problémem nebo spíše díra v odvodech na zdravotní a sociální pojištění. Z malých mezd jsou malé odvody. Množí se případy nevyplacených mezd, čili opět krácení odvodů a do třetice máme pracovní agentury. Inkasují minimálně trojnásobek vyplácené mzdy. Sociální pojištění se neodvádí také například z pronájmů nemovitostí, tj z provozu ubytoven, které je vesměs hrazeno státem formou sociálního příspěvku na bydlení.
Řešení? Státní rozpočet by se měl odvíjet od průměrné mzdy a neměl by činit víc než 20%. Příjem pokladny by potom činil 50.000 Kč na osobu a byl by tedy zhruba poloviční než dosud. V Německu činí například příjem rozpočtu 25% minimální mzdy. V našem případě by to bylo 2.600 Kč na osobu a rozpočet by činil 26 miliard Kč. To po státu nemůžeme chtít a ani nechceme. Pořeba je zvednout mzdy, aby stát živila produkce nikoliv nadstandardní či oligarchní zisky, sníží se tak zároveň i korupce.
Proč se o tomto nemluví v televizi? Televize žije z reklamy a reklama snižuje zisky, snižuje odvod daní, působí magicky na lidi. Také zvyšuje cenu zboží. Obdobně PR agentury a veřejné průzkumy. Kolečko se uzavřelo.
Než jsem článek dopsala objevuje se zpráva o dalším oslabení CZK na 28,4 Kč/euro a očekávání dalšího, v únoru, hodnotově kolem 29 Kč/euro. Další prostor pro navýšení nízkých mezd nebo vyšší zisky mocných?
Naučme se už konečně ptát a zdánlivé složitosti zjednodušovat. Objevíme mnohé, občas i poklady.
_____________________________________________________________________________________
K článku mně inspirovalo několik příběhů, jedním z nich: Žena středního věku přijímá místo v PENAMU za 10.500 Kč měsíčně, třísměnný provoz. Jedna cesta 25 km autobusem do práce za 28 Kč. Čistý příjem po úhradě cestovného cca 1120 a odvodů 1155 Kč činí 8.225 Kč měsíčně. Práce v Česku se vyplatí. Žena má manžela a dvě děti. Až půjde do důchodu, dozví se, že si měla celý život šetřit odpovídajícně na penzi.
Další příběh: Prodavačka v tříměsíční zkušební lhůtě bere plat 50% z 15.000 Kč, přesněji 7.000 Kč. Dále jim ze mzdy zaměstnavatel - obchodní řetězec, sráží hodnotu zkažených a neprodaných potravin. Nutí je prodávat i zkažené potraviny. To už se netýká jen prodavaček, to se týká všech. Žena po třech dnech práci ukončila bez nároku na odměnu. Stát rovněž ostrouhal, odvody se nekonaly, žena nemohla nakupovat potřebné zboří a zaplatit tak DPH.
Mlčíme dál?