Dál už musíte jít sami ..
"A dál už musíte jít sami", řekl pedagog a odkráčel do svých komnat. Přesně na ten den jsem si vzpomněla, ano byl to šok ale na té větě je něco úžasného a krásného. Také svobodného a povznášejícího. Je tam víra pedagoga, že žáci to zvládnou i bez něj, a ta důvěra zavzuje.
Dál už musíme jít sami. Narodili jsme se jako svobodní, vybaveni schopnosti myšlení se schopností se učit. Do vínku jsme dostali:
- Stát založený v roce 1918, postavený na demokratických principech
- Dostali jsme Deklaraci Lidských práv, rok 1945-1948 a jejich následnou ratifikaci
- Dostali jsme i větší podíl svobody - rok 1989
- Jsme plnoletí a svéprávní občané ČR
CO DÁL? Co nám brání výše uvedené rozvíjet? Rozvíjet tak aby příští generace neřekly: "Co dostali zaprodali, co dostali neudrželi životaschopné". Darů dědictví je třeba si vážit, ne je vložit zástavou za momentální požitky, pohodlnost slibovaných jistot a pomíjivé chvilky štěstíčka. Jistoty neexistují, proto se jen slibují. Nyní by mohl následovat dlouhý seznam problémů, stížností a vad na kráse onoho dědictví. Všechny seznamy už byly sepsány a denně nás média zásobují tím, co není vpořádku. To se komentuje a komentuje. Tím komentováním se oddaluje výchozí samotného, že "dál už musíme jít sami". Ano, mnohé bylo rozkradeno, co nelze ukrást je svobodná vůle, rozum a schopnost uvažování, jsou to jedny ze základních lidských práv. Snad článek 1, kde je rovněž: jednat spolu v duchu jednoty a přátelství.
Vždycky jsou dvě možnosti. Buď můžeme osud pohodlně vložit do rukou jiné moci nebo jej řídit sami. Poněvadž bychom se hádali, zda se přiklnit nalevo či napravo a vstoupili do naší vlastní občanské války, pro ty odvážné a nebojácnéje je cestou - řídit si osud státu sami. Další problém, kdo začne a kde, nebude to tak složité, volných pozic je pro všechny ochotné dosti, není třeba se prát o pozice jako poslanci o mandáty. Můžete dokonce zvolit vlastní postup, demokracie to umožňuje, jen respektujme lidská práva a svobody.
Načrtnutý postup:
- Sněmovny, prezident, vláda, ústavní soud (státní moci) nepracují jakmají? Přinuťme je.
- Stále nepracují podle našich představ? Volme jiné.
- Země ekonomicky strádá, roste chudoba (duchovní i hmotná). Nastartujme ekonomiku a prosperitu.
- Máme špatnou legislativu? Pracujme na jejím vylepšení.
- Roste zločinnost, kriminalita, terorismus? Nejvyšší čas začít pracovat pro bezpečí občanů.
- Státní rezorty (MŠK, MZ, MPSV, MP, MO, MV) nepracují jak mají? Najděte si svého "stínového" poslance či senátora.
CO S TÍM a JAK DÁL můžeme dál společně rozvíjet. Není jiné cesty než pokračovat v tom, co započali naši předkové, dávno a dávno před rokem 1918. Co se dosud nepodařili na 100%, jako rok 1945 nebo rok 1989 přijměme jako chyby, z kterých je dobré se poučit, také se s nimi častně vyrovnat.
- Nikdy nevzdávat možnost rozhodovat o svém osudu.
- Jakékoliv područí je otroctví. Područí mocností, oligarchie, mamonu, celebritám.
- Nečinnost a laxnost plody nerodí.
Ano, jsme v krizi, země ekonomicky strádá. Krizí se musíme proinvestovat. Nejlepší investice je investice do sebe, do svého vzdělání, do svého bydlení, vlastní činnosti. Mluvíme o naší zemi, ČR, ono "své" je společnost, náš stát, republika. Investic je třeba do nás. Proklamovanou investici do infrastruktury je třeba chápat jinak, ne jako přepravu výrobků z bodu A do bodu B po komunikacích ale jako komunikaci vlády a toho co činí stát - občanská společnost.
__________________________________________________________________________________________________________________________
Tato poznámka je napsána v rychlosti a s vědomím toho,
že bude postupně upravována, společně rozvíjena.
Protože nikdo a nic není dokonalé
zejména na počátku.
Nacházíme se na počátku dalšího mezistupně,
úseku cesty ke svobodě a vyspělejší demokracii.
Zdenka Wagnerová, KCO, 11. prosince 2014