Častější změny než si zasloužíme aneb širší možnosti spoření v investování

12.02.2016 19:43

Změny v důchodovém systému. Do důchodového systému patří všechny tři pilíře penzí ač II. pilíř byl zrušen.

Věc dlouhodobá, kterým bezesporu zajištění penze je tak podléhá velmi častým změnám až kotrmelcům, přesto leží mimo zájem občanů, kterých se to týká. Od roku 2016 se týká nebo bude týkat i dětí.

  • Důchod se rozumí státní důchod - I. pilíř
  • Penze - je pravidelné vyplávení peněz, zde v případě zabezpečení stáří, myšlen souběh všech pilířů.

Celkem bez povšimnutí veřejnosti proběhla novela zákona - ani nevíme jak se jmenuje - vydávaný za "penzijní připojištění", které však bylo zrušeno k 1.1.2013 a fondů penzijního připojištění se staly "Transformované fondy", které spravují nikoliv Penzijní fondy ale Penzijní společnosti.

Zmatek který nastal neuváženým zavedením II. pilíře se tak ještě prohoubil. Druhý pilíř byl zrušen, symptomy , které možná vedly k jeho zániku (dvouleté existence) však vesele bují dál. Účelem není posat systém, který lze popsat:  funguje - vylepšeno - zrušeno - podobojí, ale lehce osvětlit co se stalo, kde se lhalo a lže dál a co ještě můžeme očekávat. Pokud je to možné.

  • Penzijní připojištění trvalo s minimem změn asi 10 let, Pokud změny byly, nutno říci, že byly většinou ku prospěchu, možná až ve 100% změn.
  • Penzijní připojištění. Účastníci věděli že mají nástroj zabezpečení na penzi s jistými prvky pojištění (v případě smrti, invalidity) a že pokud neporuší podmínky dostanou to co vložili, plus státní příspěvky, plus výnos z celkových vkladů. Také že výnos nemůže být záporný. Vše pod kontrolou tv. zvláštního zákona, kterým se Penzijní fondy musely řídit.
  • Penzijní připojištění jako pojem byl zruše došlo k transformaci a penzijní připojení po 10 letech historií. Transormovalo se na Transformované fondy fondy spravované Penzijními společnostmi, se zachováním předchozích podmínek. Samozřejmě do další změny zákona, která u umožnila mj. navýšení poplatků za správu fondů.  řekněme že umožnila, že nenařizuje. Zároveň však předchozí změny důchodového systému nastartovaly stagnaci těchto fondů, fondy se postupně budou zmenšovat vlivem nemožnosti do nich vstoupit.
  • Doplňkové penzijní spoření je nový typ fondového zajištění penze, zrozený v rámci II. pilíře, který však 1.1.2016 zanikl. Čili vyšší verze "Transformovaných fondů".
  • Doplňkové penzijní spoření je naprostý finanční unikát, spojuje (slovně a zákonně) dvě tak odlišné věci jako spoření a investování. Pojmy i zákonem klame účastníka, spotřebitele, občana, rodiče, mládež i děti.
  • Doplňkové penzijní spoření může nabízet pouze registrovaný prodejce finančních produktů, který by však zároveň měl být registrovaným investičním poradcem, protože se jedná o investici. Jak ale investiční prodejce vysvětlí, že spoření je investování? To mu přímo zakazuje etika a měl by i zákon, co by klamání spotřebitele.
  • Doplňkové penzijní spoření nese riziko záporného zhodnocení, čili ztráty. Kolísání hodnot na investičním trhu jsou běžné, mohou činit 5-10-15-X % během jednoho roku, dlouhodobostí investice se riziko (teoreticky) snižuje. Nejsou výjimkou celé dekády ztrátových roků.
  • Doplňkové penzijní spoření a poplatky. 10-15% z ročních výnosů není tak strašné, jsou-li výnosy, účastník rád "zaplatí". Poplatek za správu fondu ve výši 1% je drastičtější. Z jednoho milionu je to 10.000, ze 2 milonů 20.000 Kč ročně. Poplatek 20.000 Kč roně při vložených 24.000 nebo 30.000 Kč ročně. No nekupte to! Takovéto poplatky připadají v úvahu až v samém závěru "spoření".
  • Doplňkové penzijní spoře a rizika. Rizik penzijního "spoření" je hodně, účastník platí 20-30 let vysoké vklady, v závěru přijde o práci, má nižší příjem, sníží vklady. Vklady mu nemusí stačit na výše uvedené poplatky. Z jeho ůspoření" bude ubývat ročně třeba 10-15.000 Kč. JAK tomu ale bude v případě záporného hodnocení? Budou penzijní společnosti poplatek vracet?
  • Níže uvedený článek a poplatky. Zmiňované "poplatky" byly v Penzijním připojištění definovány jako poplatky za správu fondu, na výpisu z účtu nefigurovaly, byly zmíněny ve zprávě o hospodaření a nebyly tak viditelné a bolestné. Jak tomu bude s investičními poplatky u tohoto nového "spoření" je třeba se podívat do zákona, počkat na první výpisy nebo se zeptat registrovaného prodejce. Ovšem těžkoj jej budete někde honit po nějakých 25-30 letech.
  • Novela zákona: Vychází vstříc penzijním společnostem - zdvojnásobuje provizi - mohou "spořit" i děti
  • Perlička na závěr: Poslanci zároveň schválili, že pro změny v „dětských“ smlouvách nebudou rodiče potřebovat souhlas soudů, tak jak je tomu u stavebního spoření. JAK mohou slibovat něco, co lze kdykoliv další změnou upravit? Pozor! U stavebního spoření nejde o změny ale o výběr naspořených prostředků rodiči, o kterém rozhoduje soud. Tato změna, potřeba soudního rozhodnutí vznikla během trvání smlouv, vlivem nového občanského zákoníku.

Toto je jen sběžný popis problému rizikovosti českého "spoření", řekla bych místy s pokusem o humor, nebýt věc tak vážná. Průměrný důchodce by měl mít díky našemu slabému I. pilíři k dispozici cca 2 milony korun. To znamená poplatek 20.000 ročně. Při 5 mlionech účastníků může jít o 10-30 miliard ročně, podle toho jak budeme ůspořiví. Poplatky vešměs přísluší zahraničním společnostem, kterým náš stát "vyšel vstříc". To vše je podpořeno daňovými úlevymi a státními příspěvky.

Nestálo by za to pouvažovat o efektivním posílení I. pilíře? Nikoliv zavrhnout III. pilíř zcela, má něco do sebe ale investovat víc do sebe a méně do zahraničních společností, byť penzijních.

_________________________________________________________________________________________

Článek (6.11.2015): zpravy.aktualne.cz/finance/zmeny-v-penzijnim-pripojisteni-poslanci-schvalili/r~913a7a52845b11e5a896002590604f2e/

Celý článek je zkopírován sem s vyznačením rozporuplných nebo zajímavých výrazů a údajů

Změny v penzijním připojištění: Spoření už i pro děti a vyšší daňové úlevy

Spoření na důchod v takzvaném třetím pilíři - bývalém penzijním připojištění - se od příštího roku výrazně změní. Novinky dnes schválili poslanci. Změny souvisejí s ukončením druhého pilíře důchodů. Cílem je zatraktivnit systém, v němž si lidi sami spoří na penzi. Nově budou moci spořit i děti, zvýší se i daňové úlevy, stoupnou také provize pro prodejce. Schválené návrhy vycházejí vstříc penzijním společnostem.

Praha – Spoření na důchod v takzvaném třetím pilíři - dříve penzijní připojištění - se od příštího roku výrazně změní. Poslanci dnes kromě vládní novely schválili i pozměňovací návrhy poslanců ČSSD Jaroslava Zavadila a Václava Votavy.
Změny souvisejí s ukončením druhého pilíře důchodů, hlavní části důchodové reformy prosazené vládou Petra Nečase. Cílem je zatraktivnit systém, v němž si lidi sami spoří na penzi. V posledních čtvrtletích klesá počet jeho účastníků pravidelně o zhruba 50 tisíc účastníků.
Hlavní změny? Nově budou moci spořit i děti, zvýší se také daňové úlevy. Schválené návrhy vycházejí vstříc penzijním společnostem a měly by být účinné už od začátku roku 2016. Zvýšit se má i provize pro prodejce. Novela nyní míří do Senátu.
Atraktivnější podmínky
Spořit ve třetím pilíři budou moci nově i děti, respektive jejich rodiče. Skončí tedy podmínka plnoletosti pro vstup do systému. Poslanci zároveň schválili, že po dosažení 18 let věku si lidé budou moci vybrat třetinu částky, kterou jim rodiče naspořili. Poslanci zároveň schválili, že pro změny v „dětských“ smlouvách nebudou rodiče potřebovat souhlas soudů, tak jako tomu je u stavebního spoření.

Zvýší se také hranice pro daňovou úlevu pro příspěvek zaměstnavatele na pojištění a penzijní produkty z 30 000 na 50 000 korun. Více si budou moci od daňového základu odečítat také sami lidé - limit pro odpočet od základu daně stoupne z 12 000 na 24 000 korun. To se ale fakticky dotkne jen velmi málo lidí -  změna se totiž projeví až tehdy, když někdo ukládá více jak dva tisíce korun měsíčně.
Pro zhruba 300 tisíc lidí, kteří si nyní spoří v nových - takzvaných účastnických - fondech (a pro všechny budoucí klienty) pak k nejvýraznějším změnám patří snížení věku, od něhož mají nárok na výplatu naspořených peněz. Díky schválenému pozměňovacímu návrhu klesne na 60 let - stejně jako je tomu u "starých" smluv o penzijním připojištění, které má zhruba 4,4 milionu lidí. Dosud nárok vznikal až s důchodovým věkem, který se přitom má stále zvyšovat.
Vláda chce také lidi motivovat k tomu, aby si naspořené peníze v důchodovém věku vybírali postupně. Od daní z výnosů (15 procent) tak novela osvobodí ty, kteří si nechají peníze vyplácet po dobu alespoň deseti let. Dnes lidé v drtivé většině volí jednorázovou výplatu naspořených peněz.
Lepší podmínky pro prodejce
Spoření v penzijních společnostech se má stát atraktivnějším i pro prodejce finančních produktů. Mezi schválenými pozměňovacími návrhy je totiž zdvojnásobení současné výše provizí. Zprostředkovatelská firma dosud dostává zhruba 880 korun za smlouvu.

I přesto ale tato provize zůstane daleko nižší než třeba u životního pojištění, které je dosud pro zprostředkovatele výrazně atraktivnější.
Prodejcům produktů penzijních společností se uleví také v registračních podmínkách. Nyní musí každý rok zaplatit registrační poplatek 1000 korun a projít testem ze znalostí oboru. Nový zákon prodlouží interval u poplatku i testování na dvojnásobek.
Vyšší poplatky
Novela ale současně zvyšuje i poplatky, které lidé musí platit penzijním společnostem za správu fondů v doplňkovém penzijním spoření, tedy v novém třetím pilíři. Ze současných 0,8 procenta mají stoupnout na celé procento. Poplatek se strhává každý rok a vypočítává se z celkové naspořené částky. Zvednout se má i odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 10 na 15 procent.

V prvních letech spoření by tak lidé na poplatcích za rok zaplatili o desetikoruny více než nyní. Postupem času, jak by na účtu přibývaly úspory, by rozdíl v poplatcích rostl do řádů několika sto korun a u lidí, kteří spoří nadprůměrně vysoké částky, by nakonec dosahoval i několika tisíc korun ročně.
Zvýšení odměn má platit pro všechny fondy v "novém" třetím pilíři s výjimkou fondů s konzervativní investiční strategií. Nedotkne se tedy zhruba 4,5 milionu lidí, kteří si spoří v transformovaných fondech, tedy na smlouvách uzavřených před rokem 2013. Ty už totiž mají tuto úroveň odměn pro penzijní společnosti z minulosti.

Stoupnou také poplatky v takzvaných transformovaných fondech, tedy v bývalém penzijním připojištění. Poplatek za správu peněz vzroste z 0,6 na 0,8 procenta, naopak klesne odměna pro penzijní společnosti z ročních výnosů z 15 na 10 procent. Jde o reakci na to, že jsme v období rekordně nízkých výnosů státních dluhopisů "bezpečných" zemí (jako například Česko či Německo), do kterých jsou peníze z transformovaných fondů ve velké většině investovány. Podle poslance Zavadila tyto změny přinesou klientům v transformovaných fondech zvýšené náklady v řádech desítek korun ročně.

 

Počet smluv klesá

Ve třetím pilíři důchodového systému (dříve penzijním připojištění) spoří stále méně lidí.

Ve starých fondech (nazývané teď tranformované) je 4 405 046 lidí, v nových fondech (doplňové penzijní spoření - účastnické fondy) pak 298 039 lidí. Oproti předchozímu čtvrtletí tak ve starém systému ubylo zhruba 83 tisíc smluv, zatímco v novém přibylo jen zhruba 31 tisíc.

Transformované fondy jsou bývalé penzijní připojištění. Tyto fondy jsou od roku 2013 "zakonzervované" s původními podmínkami. Noví zájemci do nich vstupovat nemohou. Nově lze od roku 2013 vstupovat jen do takzvaných účastnických fondů - ty mají oproti starému systému pozměněné podmínky, například už nemusí každý rok garantovat takzvané nezáporné zhodnocení a nenabízí třeba také výsluhovou penzi. Naproti tomu zase nabízejí širší možnosti investování a výrazně konkurují podílovým fondům.

Objem spravovaných peněz ve třetím pilíři nicméně stále roste. Penzijní společnosti hlásí zhruba 337,5 miliardy korun, což je o tři procenta více než v prvním čtvrtletí.

 

Dále máme články tohoto typu, které se naopak rozebírají ze všech stran, každé slovo i osoby v něm se zpochybňojí. Vesměs se jedná o věci, které by měly být podkladem státní rozvěkdy, MV a MO. www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/petr-zantovsky-svedectvi-ktere-by-nemelo-zapadnout--1583231